To jsou nejvÄ›tší platformy, na nichž jsou mladí lidé neustále v kontaktu, neustále si píší zprávy, fotí si fotografie zvané selfie nebo toÄí videa a komentují si je.

Co je zdravá míra použití internetu?

Pokud internet potÅ™ebujete k práci a neobejdete se bez nÄ›j proto, že byste bez nÄ›j nedostali výplatu, nikdo nemůže říct, že jste na internetu závislí. Respektive takhle, kolik hodin dennÄ› strávíte na internetu neurÄuje, zda jste nebo nejste závislí. ÄŒlovÄ›k, který je na internetu závislý, vÄ›tÅ¡inou nic produktivního na internetu nedÄ›lá, vyloženÄ› jej používá jenom jako zábavu, jako výplňkovou aktivitu, jako nÄ›co, co by ÄlovÄ›k mÄ›l zkontrolovat maximálnÄ› jednou dennÄ›, nebo se spojit s přáteli, kteří jsou jinak nedostižní kvůli vzdálenosti od vás.

Má tato závislost nÄ›jaké nebezpeÄné důsledky?

Každá závislost je nebezpeÄná a Å¡kodlivá. VÄ›dci se navíc domnívají, že pokud závislosti propadnou dÄ›ti, mladiství nebo studenti vysokých Å¡kol, tedy lidé do vÄ›ku pÄ›tadvaceti let, nejspíš si ponesou dalekosáhlé následky na své psychice do dospÄ›lého života. Jak je to možné?

Mladí lidé se nedokáží odtrhnout od Facebooku, Instagramu, Twitteru nebo Tumblr
Neustálé brouzdání po internetu jsou závislí proto, že se z toho stal it a poté posedlost. Kdo dneska nemá Facebook, strádá vÄ›tÅ¡inou i ve Å¡kole, protože právÄ› na této síti dÄ›ti sdílejí projekty do Å¡koly, uÄení, ale také svůj sociální život, do kterého, pokud se nezapojíte, nemůžete zapadnout ani v reálném kolektivu dÄ›tí.

PoÄet závislých dÄ›tí roste

Navíc se ukazuje, že mezi dÄ›tmi, které jsou na sociálních sítích závislé, se nejÄastÄ›ji vyskytují poruchy osobnosti a mentální potíže, jako jsou sociální fobie, úzkostlivé a panické poruchy, případnÄ› deprese nebo nespavost.
Ze vÅ¡ech dÄ›tí Spojených států amerických je na sociálních sítích závislých pÅ™es padesát procent mladých lidí. V EvropÄ› je to asi ÄtyÅ™icet procent, ale toto Äíslo narůstá.