NejÄastÄ›ji voleným Å™eÅ¡ením po základní Å¡kole je v naší republice stÅ™ední odborná Å¡kola s maturitou. A není divu. Říká se, že mít maturitní vzdÄ›lání je dnes základ, pokud chceme mít Å¡anci získat vůbec nÄ›jaké zamÄ›stnání, byÅ¥ i jen jako uklízeÄ. Na druhou stranu gymnázia jsou vnímána jako velmi nároÄná, zatímco uÄební obory jsou považovány za místo pro ty, kteří na stÅ™ední Å¡kolu zkrátka nemají.

 

OvÅ¡em to neznamená, že by studium na stÅ™ední Å¡kole bylo bezproblémové. VÄ›tÅ¡inÄ› studentů vadí mimo jiné to, že se uÄí i pÅ™edmÄ›ty, které s jejich oborem nijak nesouvisí. Například i když studujete ekonomické lyceum, stále máte v rozvrhu dÄ›jepis, chemii, fyziku Äi přírodopis.

 

 

To vede k zamyÅ¡lení, zda je to vůbec nutné. Koneckonců, v jejich vybraném oboru tyto znalosti potÅ™ebovat vůbec nebudou. Nebylo by tedy lepší soustÅ™edit se pouze na maturitní pÅ™edmÄ›ty a pÅ™edmÄ›ty, které s vybraným oborem souvisí? StaÄí si jen uvÄ›domit, jak by to uvolnilo rozvrh a umožnilo zaÅ™adit více hodin odborných pÅ™edmÄ›tů. ProÄ to tedy tak není?

 

Důvodem samozÅ™ejmÄ› není to, aby mÄ›l student například nÄ›jaké hluboké znalosti z chemie. Cílem je spíše ukázat základní principy, na kterých náš svÄ›t funguje. A že je to důležité ukazuje i souÄasný rozvoj konspiraÄních i jiných teorií, které jsou k smíchu každému, kdo má jen trochu vÅ¡eobecných znalostí.

 

 

Příkladem může být tvrzení, že je zemÄ› placatá. PÅ™itom na vyvrácení této premisy staÄí jen pár základních znalostí, které získáme již na základní Å¡kole a na stÅ™ední si je jeÅ¡tÄ› o nÄ›co prohloubíme. Studium historie je pak důležité proto, abychom se z ní mohli pouÄit a neopakovali dávné chyby. To je v dneÅ¡ní dobÄ› mnohem důležitÄ›jší než kdy jindy.

 

Proto bychom mÄ›li naopak vÄ›novat právÄ› tÄ›mto pÅ™edmÄ›tům mnohem více Äasu. Sice nám totiž nepomohou v zamÄ›stnání, avÅ¡ak díky nim mnohem lépe porozumíme svÄ›tu kolem sebe. A to je rozhodnÄ› mnohem důležitÄ›jší.