V dneÅ¡nà dobÄ› se u mladých lidech Äasto rozvinou mentálnà problémy, pÅ™evážnÄ› úzkosti, které nejsou spoleÄnostà akceptováni. Ale proÄ? Se správným pÅ™Ãstupem se z toho vaÅ¡e dÃtÄ› může snadno dostat. Jen to, že má vaÅ¡e dÃtÄ› (nebo vy) momentálnÄ› problémy už dávno neznamená, že skonÄà v kazajce. Existujà dvÄ› cesty medikace a terapie.
LéÄba pomocà léků zmÄ›nà biochemickou nerovnost v mozku a snÞà tÃm úzkost. PÅ™edepisované pÅ™Ãpravky se dÄ›là na dvÄ› skupiny: benzodiazepiny a antidepresiva.
Benzodiazepiny
Â
Na zaÄátku léÄby jsou úÄinné léky, které snÞà úzkost jako napÅ™Ãklad clonezepam (v ÄŒeské republice napÅ™Ãklad pÅ™Ãpravek Rivotril) nebo alprazolam (v ÄŒeské republice pÅ™Ãpravky Frontin, Helax, Neurol). Léky sice pomůžou snÞit úzkost, ale jen krátkodobÄ›. Jejich užÃvánà je proto velmi problematické. Nemocnà majà sice pocit úlevy od jejich stavů, ale nenauÄà se pÅ™itom sociálnà komunikaci, což je cÃlem. NemÄ›ly by se použÃvat déle než tÅ™i mÄ›sÃce.
Â
 Antidepresiva
Â
DÃky antidepresivům se lépe pÅ™enášà signály v nÄ›kterých neurotransmiterových systémech mozku, tÃm se zvyÅ¡uje na dostupnost chemických pÅ™enaÅ¡eÄů na nervových zakonÄenÃ. DÄ›là se na nÄ›kolik kategoriÃ, každá z nich se specializuje na jinou formu problémů.
Terapie
Psychoterapie má srovnatelnou úÄinnost s léÄbou léky. Jejà výsledky jsou vÅ¡ak trvalejÅ¡Ã, na druhou stranu je ÄasovÄ› i psychicky nároÄnÄ›jÅ¡Ã. PÅ™i psychoterapii se pacienti snažà porozumÄ›t tomu, kdy jejich fobie zaÄala a kdy se vÃce rozvinula. UÄà se sociálnÃm dovednostem a hloubÄ›ji porozumÄ›t, co se jim bÄ›hem panického záchvatu dÄ›je. Druhů terapià je hodnÄ›. NejznámÄ›jÅ¡Ã je kognitivnÄ›-behaviorálnà (Založená na teorii, že emoce, myÅ¡lenky, chovánà a tÄ›lesné reakce se vzájemnÄ› ovlivňujÃ) a dynamická psychoterapie (Založena na teorii, že emoce a chovánà souvisà s pÅ™edchozÃmi zkuÅ¡enostmi, hlavnÄ› z raného dÄ›tstvÃ.